Jak jsem strávil sobotu.
Maminka s tatínkem měli hodně práce. Tak jsem jim řekl, že půjdu potěšit babičku. Zatím mě hlídala občas jen pár minut. Chtěl jsem jí udělat radost, že se o mě může postarat a jít se mnou na procházku s kočárkem.
Babička si pro mě přišla k nám domů, dostala nabalenou kabelu a vyjeli jsme. Svítilo sluníčko a tak jsme chodili a mně se krásně spinkalo. Jen ta čepice, ta čepice. Pořád mi lezla do očí a já, když jsem se vzbudil, tak jsem prd viděl. To se mi nelíbilo. Začal jsem vřískat. Jeli jsme domů se napapat. Museli jsme jít ke studni pro kojeneckou vodu. Tam bylo mimin. Všichni chodí ven, když je tak pěkné počasí.
Mlíčko bylo moc dobré a všechno jsem spapal. Babička mi sundala kalhoty a ty dlážky, které nemám rád. Musím v nich jezdit v kočárku a nemám tam vůbec místo a nemůžu se hýbat. Babička to měla dovolené od maminky, že si můžu chvilku pohrát a kopat nožičkama. Moc se mi líbí, když mám holou prcinku a můžu se pořádně hýbat. Tak jsem si to s babičkou užíval. Mlátil jsem rukama, nohama, špulil pusinku, smál se. Měl jsem takovou radost ze života, že jsem zapomněl, že nemám plínku a počůral jsem babičce postel. Ale ona se smála, tak jsem se přestal stydět a hráli jsme si dál. Babička má ve svém pokojíčku spoustu hraček a zajímavých věcí. Nejraději mám myšáka, který už raději nemá žádný vousy, hrkajícího medvídka, opravdického medvěda a ještě jsem objevil čarodejnici, která bliká očima a nahlas se směje. Zatím nepoznám, zda-li je to babička.
Jak jsme si dohráli, oblíkli jsme zase ty dlážky a šli na další procházku v kočárku. Z kraje se mi to moc nelíbilo. Ležet jako mimino. Už bych chtěl sedět a koukat. Babička mi trošku sundala boudičku a já viděl krásně kvetoucí stromy a zaposlouchal se do pískání ptáčků. Z ničeho nic jsem usnul. Babička mi říkala, že jsme se byli kouknout do parku k hvězdárně, kde je nově vybudovaný bruslařský okruh a taky oplocené dětské hřiště, kde jsou houpačky, pískoviště a prolízačky. Tam si budu chodit hrát.
No a pak už jsme jeli k babičce a znovu jsem papal a pak jsem si hrál a zlobil. Ale babička to naštěstí nežalovala rodičům. Jsem se nudil, i když babička stále vymýšlela nové a nové hry. Asi jsem měl špatnou náladu nebo já nevím. Babička mi říkala: „Tondo, ty uličníku!“ Já nevím, co to znamená a tak jsem se přestal vztekat a začal natahovat moldánky. Tomu se babička začala smát a už jsme zase byli kamarádi. Taky jsem u babičky objevil Elišku. To je králíček. Bude mít dva roky. Ela o mě projevila zájem, ale já o ni ne. Snad příště.
A potom už přijeli rodiče. Maminka byla moc ráda, že mě zase vidí. No já taky. U babičky je to dobrý, ale u maminky a tatínka je to nejlepší. Jsem se rozloučil a slíbil babičce a dědovi, že se zase zastavím.